
Foto převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení
Biševo
Malý ostrov (rozloha 5,8 km2) vzdálený od městečka Komiža na
ostrovu Visu 5 nám. mil. jihozápadním směrem, od mysu Stupišće na
jihozápadě Visu 2 nám. mil.
Je kopcovitý - nejvyšší bod je Straženica 246 m. Uprostřed
ostrova je nevelké úrodné polje, kde se pěstuje vinná réva a
olivovníky. Ve stejnojmenné osadě žije nastálo jen 14 obyvatel a
několik dalších v domcích rozesetých na pobřeží ostrova. Obyvatelé
jsou zemědělci a rybáři. V posledních letech poskytují též služby
cestovnímu ruchu. Biševské přístaviště s malým molem je chráněné
před bórou i jugem. Zátoka Mezuporat, kde je též malé molo,
je chráněna pouze před jugem.
Biševo - Modrá
jeskyně
Na ostrově je 14 jeskyň, z nichž je nejznámější proslulá Modrá
jeskyně (Modra špilja či spilja). Ta je přístupná
úzkou a nízkou skalní branou, ale jen za klidného moře. Jeskyně je
dlouhá 31 m a široká 18 m. Světlo proniká do jeskyně skalním otvorem
pod vodou a lomem paprsků vzniká nádherná hra barev od stříbřitě
modrošedé po zelenomodrou. Intenzitou světelného záření může
Biševská jeskyně soutěžit s proslulou Modrou jeskyní na Capri.
Optimální světelné podmínky jsou dopoledne mezi 10 a 12. hodinou.
Často se též navštěvuje tzv. Medvidina špilja či
spilja. Své jméno dostala podle lachtanů medvědích (též
bývají označováni jako tuleni středomořští - latinsky Monachus
albiventer či Monachus mediterraneus), chorvatsky
morska medvjedica. Ti tady po staletí žili v dost vysokém
počtu, ale dnes se tu již nevyskytují - patří mezi téměř vyhynulé
obyvatele vod Středozemního moře (tématický článek: Vrátí se lachtan
středomořský..?). Po přítomnosti lachtanů medvědích, byť krátké,
zůstával na místě po dlouhou dobu specifický pach. Jeskyně je
přístupná z moře poměrně velkým otvorem, ale prostor uvnitř jeskyně
160 m dlouhé se postupně zmenšuje. Úzký a nízký konec jeskyně ústí
na malou pláž. Tady prý kdysi rádi pobývali i lachtani, když tu
ještě žili. Medvědí jeskyně slouží dnes rybářům i rekreantům jako
úkryt před nepohodou.
Prvními obyvateli Biševa, o nichž jsou zprávy, byli benediktinští
mniši, kteří se tu údajně usadili již v 9. stol. Postavili si zde na
troskách byzantské pevnosti klášter s kostelíkem sv.Silvestra
(Sveti Silvestar). Klášter byl po několika staletích opuštěn
pro stálé nebezpečí nájezdů pirátů z Omiše; mniši přesídlili do
Komiže.
Dnes je Biševo oblíbeným výletním místem (návštěva obou jeskyň,
koupání a rybí pikniky), ale i místem pobytu milovníků vodních
sportů, zejména sportovních rybářů. Dobrá možnost koupání, na mnoha
místech ostrova jsou malé příjemné pláže. Možnost ubytování v
soukromí. Rybí restaurace.
Biševo (5,8 km2) leží 5 km jihozápadně od ostrova Visu, 5 nám.mil
od Komiže. Vody
při ostrůvku jsou bohaté rybami, rádi sem jezdí sportovní rybáři. V
několika zátokách jsou pěkné pláže. V severní části ostrůvku borový
porost.
Biševo je známo především svou Modrou jeskyní (Modra
spilja). Ta je přístupná úzkou a nízkou skalní branou, ale jen
za klidného moře. Jeskyně je dlouhá 31 m a široká 18 m. Světlo
proniká do jeskyně skalním otvorem pod vodou a lomem paprsků vzniká
nádherná hra barev od stříbřitě modrošedé po zelenomodrou.
Intenzitou světelného záření může Biševská jeskyně soutěžit s
proslulou Modrou jeskyní na Capri. Optimální světelné podmínky jsou
dopoledne mezi 10 a 12. hodinou. V současné době je vstupné do
jeskyně 10 kun. Možnost potápění
Na Biševu je však ještě jedna zvláštnost - Medvidina
spilja. Jméno dostala ne od medvědů, ale od lachtanů medvědích
(morske medvjedice), kteří tu odedávna žili, ale dnes
jsou na této lokalitě vyhubeni. Jsou to vzácní živočichové, kteří se
ve Středozemním moři zachovali jen na několika málo místech .
Jeskyně je dlouhá 160 m a ústí na oblázkový břeh, který býval
oblíbeným místem někdejších obyvatel jeskyně. Možnost pěkného
koupání.
Na Biševu byl v 11. stol. založen benediktinský klášter. O dvě
století později byl mnichy opuštěn pro nebezpečí, které jim neustále
hrozilo od pirátů z Omiše.
Přestěhovali se do Komiže na Visu. U zřícenin
kláštera se dochoval kostel sv. Silvestra (Sveti
Silvestar).
|