
Foto převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení
Ostrov VisOstrov ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů, rozloha 90,3 km2,
asi 4300 obyvatel. Nemá vlastní vodu, dováží se v cisternách. Nejvyšším
bodem je Hum (587 m) na jihozápadě ostrova. V červenci činí objem
vodních srážek jen 40 mm a průměrná teplota je 24 st.C, což přestavuje
velmi mírné a příjemné klima. Část vnitrozemí tvoří úrodné polje,
zemědělsky plně využívané (vinná réva, ovoce, zelenina, olivovníky).
Jsou zde školky palem ve volné přírodě - jediná pěstírna v přímoří.
Hlavní význam má rybolov (zpracování ryb v Komiže).
Viský záliv s městečkem Vis
V historické době (od 6.stol.př.n.l.) osídlen Liburny, které pak
vystřídali Řekové. Dionysos ze Syrakus tu založil zač.
4.stol.př.n.l. první řeckou kolonii v jadranském přímoří, která se
jmenovala se Issa (na místě městečka Visu). Issa se stala
samostatným svobodným městem (polis) a zakládala své další kolonie
Tragurion (Trogir), Epetion (Stobreč) a další. Před koncem
letopočtu ji však ovládli Římané, byla pak zničena při stěhování národů.
Znovuosídlen Chorvaty Vis pak sdílel osudy ostatních chorvatských osad.
Za napolenských válek tu měli svůj opěrný bod Angličané - z jejich
pěti pevností zůstaly dnes jen zříceniny. Po napoleonských válkách
připadl Vis Rakousku (1818), pak byl na dva roky zabrán Italy.
Při severním pobřeží ostrova došlo v italsko-rakouské válce r. 1866 k
velké námořní bitvě (jedné z největších námořních bitev 19.stol.), z níž
vyšlo vítězně rakouské loďstvo pod velením admirála Tegetthoffa.
Italové pak za své okupace po 1.světové válce odstranili rakouský pomník
na paměť vítězství nad italskou flotilou.

zátoka Stiniva na ostrově Vis |
Ostrov patřil ke Království SHS teprve od r. 1920. Na podzim 1943 se
stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva.
Od černa 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu
národně- osvobozeneckých sil.
Za Titovy Jugoslávie byl ostrov po dlouhá léta z vojenských důvodů
nepřístupný zahraničním turistům. Teprve od r. 1989 byl opět zpřístupněn
cizincům a opět otevřen turistickému ruchu.
Obce
Vis a
Komiža
mají starou turistickou tradici.
Ostrov má
trajektové spojení se
Splitem,
a to z přístavu města
Visu.
Jižní pobřeží ostrova je tvořeno mnoha malými krásnými zátokami
(proslulá Stiniva, Vela Travna, Mala Travna, Ruda, Toleška mala,
Toleška vela, Ploče a další).
Z výletů jsou velmi oblíbené okružní plavby po okolních ostrovech,
často s piknikem. Většinou se navštěvuje i Modrá jeskyně na
Biševu. |